ČlánkyZ domova do domu seniorů - oprávněný strach?
Bydlet ve vlastním je pohoda.
Je-li to domek se zahradou, většina lidí to považuje za nejlepší. Někomu víc vyhovuje byt.
V každém případě je to ale starost.
Ve vlastní nemovitosti musíte myslet na topení, při silných deštích může zatékat střechou, která už potřebuje nutnou údržbu, nebo dokonce rekonstrukci. Fasáda není taky věčná, plot už začíná chátrat, nutnost vyměnit okna. . .
Kdo má vlastní domek, ví, že těch starostí je daleko víc.
Nemoc může přijít, ale stáří se dostaví určitě.
Je-li to domek se zahradou, většina lidí to považuje za nejlepší. Někomu víc vyhovuje byt.
V každém případě je to ale starost.
Ve vlastní nemovitosti musíte myslet na topení, při silných deštích může zatékat střechou, která už potřebuje nutnou údržbu, nebo dokonce rekonstrukci. Fasáda není taky věčná, plot už začíná chátrat, nutnost vyměnit okna. . .
Kdo má vlastní domek, ví, že těch starostí je daleko víc.
Nemoc může přijít, ale stáří se dostaví určitě.
Síly ubývají a tak přichází otázka, co dál? Schválně píšu přichází, ale ještě trefnější by bylo pozvolna a nenápadně se krade.
A najednou je tady.
Někdo si toho nově příchozího nevšimne včas, někdo ho dokonce ignoruje.
Síly nejsou, zdraví je horší, je třeba se zamyslet.
Zamyslet se nad dalším fungováním, které by co nejméně zatížilo rodinu a bylo i citlivé.
Starší generace mívá pocit nepotřebnosti a většinou silné vazby na vše, co jim připomíná doby, kdy chtěli a mohli vše.
Mladí budují pochopitelně svůj život a je obvyklé (normálně), že se řeší, jestli by nebylo tátovi, mámě, dědovi nebo babičce lépe v něčem menším s méně starostmi?
Je to neustále se opakující dilema, zda nebude přestěhování vnímáno, jako odložení, nebo zbavení se někoho.
Jak to budou ti starší prožívat? Není to necitlivé? Neetické?
Domnívám se, že je to . . , pravda, . . . často bolestné, možná i trochu smutné, protože si rodič uvědomuje, že už asi nezcestuje svět, nevyjede na led v hokejové výstroji, nevyběhne na zelený pažit fotbalového hřiště, nevyšlape už na kole legendární "Strmilák", nevyřeší problém tak rychle jako dřív, s pamětí by už na vědomostní soutěži neuspěl.
A mnoho dalších NE vyskakuje stále častěji a intenzivněji.
Rozhodně si ale nemyslím, že je to necitlivé a neetické.
Dokonce věřím, že je to rozumné.
Včas myslet na stáří, případně v doprovodu nemoci
Přesto se mnozí brání.
Ale neubrání se.
Každý reaguje jinak. Někdo odevzdaně. Někdo skoro až bojovně.
Nakonec ale všichni zjistí, že novodobé vejmiňky jsou většinou velmi přívětivé a život se v nich dá žít i dál a smysluplně.
A s lidmi, kteří pamatují stejné hlášky, stejné filmové hvězdy a stejnou dobu, je ten podzim příjemnější.
Síly nejsou, zdraví je horší, je třeba se zamyslet.
Zamyslet se nad dalším fungováním, které by co nejméně zatížilo rodinu a bylo i citlivé.
Starší generace mívá pocit nepotřebnosti a většinou silné vazby na vše, co jim připomíná doby, kdy chtěli a mohli vše.
Mladí budují pochopitelně svůj život a je obvyklé (normálně), že se řeší, jestli by nebylo tátovi, mámě, dědovi nebo babičce lépe v něčem menším s méně starostmi?
Je to neustále se opakující dilema, zda nebude přestěhování vnímáno, jako odložení, nebo zbavení se někoho.
Jak to budou ti starší prožívat? Není to necitlivé? Neetické?
Domnívám se, že je to . . , pravda, . . . často bolestné, možná i trochu smutné, protože si rodič uvědomuje, že už asi nezcestuje svět, nevyjede na led v hokejové výstroji, nevyběhne na zelený pažit fotbalového hřiště, nevyšlape už na kole legendární "Strmilák", nevyřeší problém tak rychle jako dřív, s pamětí by už na vědomostní soutěži neuspěl.
A mnoho dalších NE vyskakuje stále častěji a intenzivněji.
Rozhodně si ale nemyslím, že je to necitlivé a neetické.
Dokonce věřím, že je to rozumné.
Včas myslet na stáří, případně v doprovodu nemoci
Přesto se mnozí brání.
Ale neubrání se.
Každý reaguje jinak. Někdo odevzdaně. Někdo skoro až bojovně.
Nakonec ale všichni zjistí, že novodobé vejmiňky jsou většinou velmi přívětivé a život se v nich dá žít i dál a smysluplně.
A s lidmi, kteří pamatují stejné hlášky, stejné filmové hvězdy a stejnou dobu, je ten podzim příjemnější.
Kdo na to myslí včas, bývá spokojenější.
Strach je proto neoprávněný.
MUDr. Václav Lukáš (narozen v polovině minulého století), dr@pomrtvici.cz, www.pomrtvici.cz, www.mrtvice.brainjogging.cz
MUDr. Václav Lukáš (narozen v polovině minulého století), dr@pomrtvici.cz, www.pomrtvici.cz, www.mrtvice.brainjogging.cz
