Existují na světě už od nepaměti. Většinou se vyskytují v lesnatých oblastech, ale jsou samozřejmě i druhy, které rostou na loukách a pastvinách. Především v Asii je znají jako léčivo – v Evropě se k těmto účelům používají zřejmě od mladší doby kamenné. Cíleně se pěstují teprve od osmnáctého století a to nejprve na balících slámy s koňským hnojem.

   Vykazují poměrně malou kalorickou výživnost, takže hodně záleží na tom, jak a s čím se připravují. Například 100 g hřibů má energetickou hodnotu pouze 85 kJ; obsahují 0,5 g sacharidů, 4,4 g tuků, 3,6 g bílkovin a 6 g vlákniny. Najdeme v nich vitamíny skupiny B, dále vitamín D (podíl tohoto prvku se zvyšuje, když houby vystavíme slunečnímu svitu), také draslík, železo nebo zinek.

   Některé druhy – máme samozřejmě na mysli ty jedlé – mají na lidský organismus příznivé účinky. Například velmi známá hlíva ústřičná (která se dá koupit i sušená a rozemletá jako doplněk stravy) posiluje imunitní systém, regeneruje vnitřní orgány a zlepšuje metabolismus. Také je dobrá při kožních problémech, zmírňuje chronické infekce, reguluje krevní tlak i střevní funkce, odstraňuje bradavice virového původu a působí dokonce i proti rakovině. Oblíbené žampiony zase disponují látkami bojujícími proti alergiím, hřiby snižují hladinu cholesterolu. Houby jako takové neuškodí ani diabetikům, poněvadž nezvyšují hladinu cukru; rovněž díky železu podporují krvetvorbu.

   V našich krajích by se měly sbírat v oblastech co nejméně znečištěných (ne v okolí silnic a skládek), neboť při svém růstu do sebe absorbují škodliviny (i těžké kovy).

   Obecně platí, že jsou velmi špatně stravitelné, takže by se neměly jíst na noc a už vůbec ne zapíjet (tvrdým) alkoholem. Je nutno je alespoň dvacet minut vařit, aby se zničily všechny nežádoucí bakterie. Smažit bývá potřebné minimálně deset minut (to se děje při vyšší teplotě než vaření, takže stačí kratší doba). Pokud houby sušíme, je nanejvýš vhodné to co nejvíce uspíšit; při vysychání příliš dlouhém se na nich může objevit plíseň – a pak se musí vyhodit.

Milovníci hřibů si mohou připravit kvalitní olej, který se dá použít třeba na saláty nebo do marinády na maso. Postup je jednoduchý: hřiby nasekáme na malé kousky, vložíme do uzavíratelné sklenice a dolijeme olivovým olejem (můžeme přidat snítky čerstvých bylinek nebo i sušenou zeleninu). Necháme v chladu louhovat asi dva týdny.

   Při podezření na otravu houbami je doporučováno vyvolat zvracení, pak podat postiženému větší dávku živočišného uhlí (zapitého čajem) a dopravit ho do nemocnice spolu se vzorky houbového jídla (tvrzení, že se má vypít mléko, je mylné). Proto sbírejme pouze takové varianty, jež bezpečně poznáme. Není ani žádoucí je dávat do igelitové tašky nebo sáčku, protože hrozí zapaření a z něho vyplývající zdravotní problémy.

   Často se říká, že jsme národ houbařů - něco na tom určitě je. Navíc být jejich příznivcem se vyplatí: nejen že při hledání strávíte čas na čerstvém vzduchu a zajistíte si třeba chutný oběd, ale vzhledem k tomu, že houby se leckde i vykupují, si můžete i přivydělat nějakou korunu. A komu by se to v dnešní době nehodilo, že?