Články

Smil italský

2016-07-03T18:58:41+00:00

Helichrysum italicum
Čeleď: Asteraceae, hvězdicovité

     Smil, také italská slaměnka. Smil má turecký původ a u nás je zastoupen dříve hojně rostoucím smilem písečným, který dnes patří k silně ohroženým druhům a je u nás a v Německu chráněn zákonem.
     Vzhledem k původu není smil italský mrazuvzdorný, a tak se dá u nás pěstovat spíše jako letnička. V polohách, kde neklesají zimní teploty pod -10°C mohou nevymrzlé kořeny na jaře znovu obrazit a smil můžeme pěstovat jako trvalku.
     Smil jako léčivka má antialergické, protizánětlivé, protikřečové účinky, v inhalacích pomáhá při bronchitidě. Čaj připravený z květů i snítek používáme k čištění průdušek, také stimuluje činnost jater a podporuje tvorbu žluči.
Květy jsou výborné do masážních a koupelových olejů s blahodárnými vlivy na organismus.
Regenerační účinky olejů, obsažených v květech smilu, se využívají v kosmetice. Jejich destilací se získává jeden z nejdražších esenciálních olejů, který prý pomohl zregenerovat tělo i ducha již antickému hrdinovi Odysseovi.
     Chuť smilu ho také předurčuje pro použití v kuchyni, chutná trochu po magi nebo kari, ochutit s ním můžeme ryby, drůbež, majonézy, polévky. Také je vhodný k dochucení rýže nebo omáček.
     Smil v šatníku nebo ve spíži odpuzuje moly.

Se smilem je však potřeba zacházet obezřetně, neboť při vyšších dávkách způsobuje vize, až noční můry.

Foto. Jaroslav Drábek

Lichořeřišnice (Tropaeolum)

2016-06-14T18:20:03+00:00

čeleď lichořeřišnicovité.

Lichořeřišnice je rostlinou, o jejíchž léčivých účincích mnoho lidí neví. Je pěstována v zahrádkách pro svůj vzhled.
Je to jednoletá popínavá rostlina se střídavými listy s dlanitou, mělce vykrajovanou čepelí a červenými nebo žlutooranžovými květy. Kvete od začátku června až do pozdního podzimu, kdy ji spálí mráz.
Účinné látky: Lichořeřišnice obsahuje glukotropeolin, jehož štěpným produktem je prchavý benzylisothiokyanát, dále obsahuje glykosidní tropeolin, enzym myrosin, silice a glukózu.
Tyto látky mají silné antibiotické a antibakteriální účinky. Lichořeřišnice je vhodná při chronických zánětech plic a zánětech močového měchýře.
Celá rostlina je jedlá a léčivá, šťáva z rozdrcených listů je výtečná dezinfekce při poranění kůže, používá se také proti lupům a padání vlasů.

Můžeme si připravit chutný a zároveň léčivý salát z listů a květů lichořeřišnice, listy pokrájíme, květy použijeme celé.
Velice chutná je pomazánka z lučiny a lichořeřišnice.

Semena můžeme konzumovat čerstvá, ne zcela dozrálá, případně je nedozrálá naložit do octa se solí a používat jako kapary.

Listy lichořeřišnice se pro uložení suší. Připravuje se z nich nálev.
Vrchovatou lžičku sušených, nebo 2 lžičky čerstvých listů podrtíme, zalijeme šálkem horké vody, necháme cca 10 minut luhovat, přecedíme a užíváme 3x denně v případě potíží, nebo občasně jako prevenci.

Lit: Kapesní atlas léčivých rostlin, V. Jirásek, F. Starý a F. Severa

Eucalyptus gunnii - blahovičník

2015-03-31T22:00:00+00:00

Blahovičník, eukalyptus je krásný rychle rostoucí strom s modrošedými, , které jsou pokryty jakoby voskovým povlakem. Vyznačuje se vůní typickou pro eukalypty, která je obsažena v rostlinném oleji - eucalyptol. Je pomalu rostoucí do výšky 1,5 metru.

Je to strom pocházející z Austrálie a Tasmánie. Je nejznámější ze všech eucalyptů. Jeho vysoký obsah silic v listech se využívají při kašli, rýmě a dýchacím potížím. Vhodný pro alergiky, astmatiky. Čistí vzduch, uvolňuje silice. Zvlhčuje vzduch bytu. U nás se pěstuje jako neopadavý keřík, jako pokojovka, přes léto se může letnit, není mrazuodolný.
Zemina ze míchá ze směsi 2 dílů dobrého kompostu, 2 dílů rašeliny a 1 dílu říčního písku. Teploty : v létě běžná venkovní, v zimě až -5°C, ale zimujte ho raději při teplotách kolem 10 stupňů. Pozor na prudké sluneční světlo, při letnění ho dejte do stínu nebo polostínu.Dobře roste na východních a západních oknech.. Eukalyptus je nutno každoročně přesazovat do většího květináče, nejlépe zjara před obdobím silného růstu. Přihnojování provádíme nejméně jedenkrát za měsíc. Nejvhodnější je hnojivo s převahou dusíku.
Blahovičník potřebuje od jara do podzimu zálivku bohatou. V zimě je zálivka omezená. Zemina by měla být v celém období vždy mírně vlhká.Silice se používá na inhalování při astma a při zápalech horních cest dýchacích. Přidává se do mastí proti revmatickým bolestem nebo se listí nakládá do lihu či alpy, kde se nechá vyluhovat 2-3 měsíce a potom se tekutinou natírají revmatická místa. Rostlina roste velmi rychle, takže je možné listí sklízet velmi často. Vyžaduje stále vlhkou půdu.

Při zpracování tohoto článku byly použity informace a foto z Kotvičníkové farmy Sedlecko manželů Janoutových. www.kotvicnikovafarma.cz

Zeměžluč lékařská (Centaurium erythraea)

2015-03-24T23:00:00+00:00

Patří do čeledi Gentianaceae - hořcovité.
Sbírá se nať (Herba centaurii) a to v období července až srpna. Nať se seřezává asi 5 cm nad zemí, při sběru je třeba dbát na to, aby nebyla rostlina vytrhávána i s kořeny (ze zbytků lodyh vyrostou nové lodyhy, které obvykle ještě týž rok vykvetou, takže se rostlina může dále vysemenit).
Droga se suší co možná nejrychleji zavěšena ve svazcích nebo rozložena ve slabých vrstvách na stinném a vzdušném místě, při umělém sušení nesmí teplota přesáhnout 45 °C.Droga obsahuje hořčiny, pryskyřice, glykosid gentiopicrosid, cukr, kaučuk, éterické oleje, mastné kyseliny, amid kyseliny nikotinové, flavonoidy, magnesiumlaktát, vosk a trochu silice.Zeměžluč podporuje tvorbu trávicích šťáv a snižuje jejich kyselost, celkově zlepšuje trávení, uplatní se i při chorobách žlučníku a žlučových cest, pomáhá při nechutenství, různých žaludečních potížích apod., osvědčila se i jako celkově tonizující droga, zejména pak u starších lidí.

Podává se nejčastěji ve formě nálevu (30 g drogy se přelije 500 ml vařící vody, luhuje se 5 až 10 minut a podává se pak před každým hlavním jídlem 1 šálek), případně balzámu nebo tinktury.
Popis:Dvouletá, zřídka jednoletá, 10 až 60 cm vysoká bylina. Lodyha přímá, 4hranná až křídlatá, od poloviny větvená. Listy v přízemní růžici často za květu již zaschlé, obkopinaté až obvejčité, 3 až 5žilné, lodyžní listy přisedlé, kopinaté, celokrajné až jemně vroubkované, 3 až 5žilné.
Květenství vrcholové, květy 5četné, zřídka 4četné, přisedlé až krátce stopkaté, růžové, vzácně bílé.

Plodem je tobolka. Kvete v VI až IX.Paseky, lesní cesty a okraje, travnaté lesy, na půdách sušších, na minerály bohatých, nedusíkatých, stanoviště světlé.V ČR roztroušeně, nejvíce v teplých oblastech nížin a pahorkatin, zřídka nebo chybí v chladnějších oblastech.Zeměžluče se užívá k přípravě různých žaludečních likérů a medicinálních vín.

Při zpracování tohoto článku byly použity informace a foto z Kotvičníkové farmy Sedlecko manželů Janoutových. www.kotvicnikovafarma.cz

Tea tree (Melaleuca alternifolia)

2015-03-17T23:00:00+00:00

Je také označován jako čajovníkový strom.

Jedná se o dekorativní keř s léčivými účinky. Olej z čajového stromu má silné antiseptické, antimykotické, protiplísňové a antivirové účinky. Větve se dají upotřebit k různým dekoracím a do suchých vazeb. Plné slunce až polostín.

Teplota v zimě nižší (může být dlouhodobě až k nule). Neopadává. Substrát kyselejší (běžná květinová zemina s příměsí rašeliny), dobře drenážovaný. Hnojivo je vhodnější na kyselomilné rostliny (např. na azalky a rhododendrony).

Tvarovat je možné kdykoli.

Při zpracování tohoto článku byly použity informace a foto z Kotvičníkové farmy Sedlecko manželů Janoutových. www.kotvicnikovafarma.cz

Štětka lesní (Dipsacus sylvestris)

2015-03-10T23:00:00+00:00

Jedná se o dvouletou bylinu, která je známá především účiností na boreliozu.

V prvním roce na podzim je veškerá síla rostliny koncentrována v jejím kořeni a je to právě kořen, který se k léčbě používá. Pokud chcete zatočit s boreliozou, vykopejte několik těchto jednoletých kořenů, nakrájejte je na malé kousky a strčte je na 3 týdny do sklenice se silným alkoholem alepoň 60%. Tinktura,se užívá po lžičce 3x denně, podobu minimálně jednoho měsíce. Po zbytek roku pak alespoň na 1-2dny v měsíci tuto kůru opět nasadíte. Velmi prý pomáhá, když tuto léčbu kombinujeme s tzv. hypertermickou terapii, tj. alespoň každý třetí den se naložíme do vany s tak horkou vodou, jakou jen dokážeme snést.

Pokud horkou vodu snášíme špatně je dobré nahřívat alespoň bolavé, boreliozou postižené klouby. Mnoho lidí, včetně Wolfa Dietera, se těmito prostředky skutečně vyléčilo a nyní již nepociťují žádné obtíže.Drogou je také nať nebo celou rostlinu v letních měsících druhým rokem.Je výborním antirevmatikem, močopudná, léčí žaludeční a dvanácníkové vředy i jiné nemoci v zažívacím traktu.

Bylinář Dvořák z Brna ji indikují i na karcinomy v zažívacím traktu i na kůži,(nať štětky 100g, lapačo 50g, květ vřesu 50g, květ měsíčku 25g, nať tymiánu 25g - připravuje se jako bylinářský čaj 1l do termosky, užívat po doušcích, vhodné doplňovat tinkturou z adaptogenů - maralu a echinacei) to vyžaduje dlouhodobější užívání, jinak se dlouhodobě neužívá.

Proti revmatická směs bylináře Dvořáka 100g ovesné slámy, 50g nati štětky, 50 březových listů, lořen jehlice 30g, nať tymiánu - tato směs se podává ve formě odvaru 3x denně po jídle. Štětka udělá parádu i na trvalkovém či bylinkovém záhonu, je to atraktivní bodlák.Štětka je až 2. vysoká, dvouletá bylina. Květ je šešule s fialovými jazýčkovitými květy. Výskyt:Druh roste v teplejších oblastech naší země, na světlých místech u vodních toků a rybníků, na pastvinách, u cest a na pustých místech.

Množení:Štětka se množí generativně nažkami, která zrají od konce srpna do podzimu a poměrně rychle vysemeňují. Semenáčky se vyvíjejí počátkem podzimu, na jaře i během léta. Nažky mohou klíčit i několik let.Nažky jsou šířeny vodou, větrem, zažívacím ústrojím zvířat zejména ptáků.

Použití:Velká, suchá, obarvená plodenství této rostliny se používají do suchých kytic. Je to rostlina medonosná.

Při zpracování tohoto článku byly použity informace a foto z Kotvičníkové farmy Sedlecko manželů Janoutových. www.kotvicnikovafarma.cz

Spilant víceletý (Spilanthes oleracea)

2015-03-03T23:00:00+00:00

Tato zelenolistá rostlina s jasně žlutými květy je v Anglii známá jako rostlina proti bolesti zubu.

Běžně se pěstuje za okny, používá se pro krátkodobé umrtvení v dutině ústní, na zuby a bolavý krk, má analgetické účinky. Snadněji vydržíte čekání na ošetřeníu lékaře.Stimuluje produkci slin, vhodný pro lidi se suchými ústy.

Používají se žluté květy a mladé lístky .Chuťnení výrazná spíše lehce do kysela. Není toxický nepředávkujete se s ním, mohou ho užít i děti. Účinek přichází téměř okamžitě, trvá až 25 min.Na jeho účinky přišly šamané v Jižní Americe a využívají je do dnes.Pomáhá při zánětu dásní i horních cest dýchcích.

Přidává se do přípravků na vyhlazení pleti.Spilant našel uplatnění i v kuchyni, čerstvé lístky se přidávají se jako koření do salátů, má ostřejší chuť. Vašené listy se jedí s chilli papričkama a čenekam, jako příloha k masu. V Indii ho používají na přípravu pikantní kuřecí polévky.

Pětování není náročné. Pěstuje se na záhonku nebo v truhlících, není mrazuodolný. Kvete od května do září, v našich podmínkách se pěstuje jako letnička. Je na kvalitu půdy velmi tolerantní, vyvovuje mu jakýkoliv typ (lehká/těžká/střední), slunečné stanoviště a přiměřenou zálivku.

Při zpracování tohoto článku byly použity informace a foto z Kotvičníkové farmy Sedlecko manželů Janoutových. www.kotvicnikovafarma.cz

Řimbaba obecná(Pyrethrum parthenium )

2015-02-24T23:00:00+00:00

Je to vytrvalá, až 1 m vysoká bylina. Lodyha přímá, větvená, hranatá.

Dolní listy řapíkaté, horní přisedlé, široce vejčité, se 2 až 5 jařmy peřenoklaných úkrojků. Květy v koncových úborech uspořádány v chocholičnaté latě, trubkovité květy žluté, oboupohlavné, jazykovité květy bílé, samičí. Kvete v VI až IX.

Rozšíření:Původně pochází z jihovýchodní Evropy a jihozápadní Asie, u nás odedávna pěstována na zahradách a místy zplaňuje v okolí lidských sídel, zejména v teplejších oblastech.Léčitelství:Sbírá se kvetoucí nať, nejlépe na začátku květu.

Droga obsahuje vonné silice s pinenem a bornylacetátem, seskviterpenové laktony (parthenolid, chrysanhemonin), deriváty acetylénu, pyrethrin, třísloviny a další látky.

Působí proti horečce, rozšiřuje cévy, snižuje bolest, podporuje žaludeční aktivitu, působí protirevmaticky, proti migrénám, slabě projímavě, používá se při menstruačních bolestech či v šestinedělí.Užívá se nejčastěji ve formě tinktury nebo nálevu, při migrénách se doporučují i čerstvé listy (v případě prevence 1 list denně, při samotné léčbě maximálně 5 listů denně).

Čerstvého listu lze použít i při zánětu středního ucha (list se jednoduše vsune do ucha). Nedoporučuje se však užívat řimbaby těhotným ženám (neb působí na dělohu), u některých jedinců se může při přímé konzumaci objevit v ústech vyrážka (vřídky) - v takovém případě je nutné samozřejmě léčbu zastavit.

Při zpracování tohoto článku byly použity informace a foto z Kotvičníkové farmy Sedlecko manželů Janoutových. www.kotvicnikovafarma.cz

Rozchodnice růžová (Rhodiola rosea)

2015-02-17T23:00:00+00:00

Slouží jako prostředek k obnovení fyzických i duševních sil, jeho stimulační účinky převyšují v případě zátěže převyšují účinky ženšenu i eleuterokoku.

V Tibetské medicíně se její účinky přirovnávají k nejkvalitnějšímu ženšenu a moderní výzkum ukazuje,že je to jedna z nejúčinnějších prostředků proti stresu,ke zvyšování fyzické a síly a k harmonizaci organismu. Je vhodná k zotavení po infekcích, intoxikacích, fyzických a psychických traumatech. Celkově regeneruje, stimuluje a netoxikuje organismus, posiluje imunitu, pohlavní činnost, chrání játra, snižije hladinu cukru v krvi, - slouží k léčbě lehčích forem diabetu II.typu a také parkunsonismu.

Příznivé výsledky jsou u léčby některých forem rakoviny (melanomu B 16, Lewisova plicního karcinomu apod.) Látky rosavin a salidrosid,které rostlina obsahuje, zvyšuje hladinu serotoninu v mozku, a tím zlepšuje paměť, spánek, vnímání, léčí neurozy, usnadňuje vybavování a snižují depresi. K léčení trachomu se doporučuje odvar z nadzemní části rostliny.

Léčí paradentozu.Užívání: z čerstvého či sušeného oddenku se požívá tinktura, vyrábí se z alespoň 60% alkoholu, v poměru 1 : 4 oddenku ku alkoholu, nechá se 14 dní odstát na tmavém místě v pokojové teplotě a každý den se lahvička protřepe, pak se tinktura přecedí a užívá 0,5 – 1 čajová lžička 2 – 3 krát denně.Další možností je odvar, který se připraví tak,že čajová lžička kořenů se vaří 7-10 minuty 1l vody. Odvar se odstaví na 40minut a pijí se 2-3 sklenice denně.

Extrakt rozchodnice společně s vitamínem A rozpuštěný v oleji se využívá ve formě obkladů dásní při léčbě paradentozy,oblady se přikládají na 3-4 hodiny denně, celkem se opakuje 4-7krát, také se může extrakt naředit s vodou 1:10 a na dásně po dobu 15-20minut se stejným počtem opakování ,jako v předcházejícím případě.Kontraindikace:

Nepodávejte v těhotenství a v době kojení! Dodržujte dávkování a užívejte maximálně po dobu šesti až osmi týdnů!Pěstování: Ve volné přírodě je chráněným druhem, u nás se nalézá v Krkonoších a v Jeseníkách, jinak je rozšířena hlavně v horách Sibiře, Dálného východu, Mongolska, Číny, Kazachstánu. V Evropě se nachází v Pyrenejích, Alpách, Karpatech, Tatrách a Malé Fatře.

Z bylinky jsou nejcennější oddenky,které se sklízejí z rostlin starých minimálně 2-3 roky a více.Po vyjmutí ze země se oddenky umyjí,, řežou se na kousky 2-5cm dlouhé a ty se suší při teplotě 50-60 stupňů umělým nebo přirozeným teplem ve stínu. Na stejné místo sázíme rostliny až po 10 letech.Půdu vyžaduje kamenitou s dostatkem vláhy,spíše kyselejší, nevhodné jsou těžké a zamokřené půdy.

Na teplo není náročná, přirozeně roste ve vysokohorských polohách.Na zimu a při suchu se zatahuje. Je to zajímavá skalnička,která bude voňavou ozdobou Vaší skalky, kvete v květnu až červnu.

Při zpracování tohoto článku byly použity informace a foto z Kotvičníkové farmy Sedlecko manželů Janoutových. www.kotvicnikovafarma.cz.

Rozrazil lékařský (Veronica officinalis )

2015-02-10T23:00:00+00:00

Droga snižuje hladinu cholesterolu v krvi, příznivě působí při zánětech močových cest i při kaméncích, při bronchitidě, astmatu či zánětu průdušek, podporuje zažívání, tvorbu enzymů slinivky břišní, je účinným antirevmatikem a patří k tzv. ""krev čistícím"" drogám a proto je vhodná při nejrůznějších kožních problémech.

Připravuje se nejčastěji ve formě odvaru, který se vaří jen krátce (asi 2 minuty). Při zevním použití se odvar vaří déle, asi 5 až 10 minut. Vnitřně se berou 2 až 4 šálky denně. Pro zlepšení metabolismu se doporučuje užívat čerstvou šťávu a to 2x až 4x denně 2 až 3 čajové lžičky.Rozrazil byl v minulosti drogou velmi oblíbenou, dnes se zdá, že jeho význam byl poněkud přeceňován.

Podle starých herbářů podporuje vylučování vody z těla, napomáhá činnosti různých žláz, působí protizánětlivě, protikřečově, antitoxicky, pomáhá při chorobách ledvin, plicní tuberkulóze, menstruačních potížích, vyrážkách, plísních, chorobách žaludku, při ušktnutí hadem i při pokousání vzteklým zvířetem.

Zevně býval doporučován při různých kožních nemocích jako je svrab nebo spáleniny, při zánětu dásní se kloktal.Informace v tomto odstavci převážně převzaty z: J. Janča, J.A.Zentrich: Herbář léčivých rostlin, díl 4.Obsahuje třísloviny, hořčiny, glykosid aukubin, organické kyseliny, vitamín C, saponiny, pryskyřici, vosky, silici.

Sbírá se nať (Herba veronica) a to v době květu (červen až srpen). Seřezává se těsně nad zemí a suší se na stinných a vzdušných místech (při umělém sušení za teplot do 35 °C) bez převracení, aby neopadaly květy.

Při sušení je třeba dbát na to, aby droga nezhnědla, neboť zhnědnutí je provázeno štěpením hlavní obsahové látky, kterou je aukubin.

Popis:
Vytrvalá, 10 až 50 cm dlouhá bylina. Lodyha plazivá až poléhavá, v květenství vystoupavá, větvená, kořenující, oblá, hustě chlupatá, při bázi někdy načervenalá. Listy vstřícné, přisedlé až krátce řapíkaté, vejčité až eliptické, vroubkované, chlupaté. Úžlabní hrozny husté, 15 až 35 květé. Kalich 4četný. Koruna 5 až 8 mm v průměru, modrofialová až fialová s tmavofialovými žilkami, vzácně bílá, korunní trubka bělavá. Kvete v VI až VIII.Stanoviště:Vřesoviště, suché trávníky, paseky, suché louky, písčiny, světlé lesy, často v blízkosti mravenišť. Preferuje půdy slabě humózní, čerstvě vlhké až suché, písčité až hlinité, kyselé.

Při zpracování tohoto článku byly použity informace a foto z Kotvičníkové farmy Sedlecko manželů Janoutových. www.kotvicnikovafarma.cz"

Reveň lékařská (Rheum officinale )

2015-02-03T23:00:00+00:00

Používá se oddenek jako droga, starý 3-5 let.

Hlavní použití:
Droga je tradičně užívána jako projímadlo i jako protiprůjmový prostředek. Průjmový účinek antrachinonů je dobře znám a protiprůjmové působení tříslovin také. Při malých dávkách se uplatňuje účinek tříslovin, staví průjmová onemocnění, při větších pak antrachinonů působí za 8 hodin projímavě.
V malých dávkách bývá také doporučováno použití reveně jako chuť upravujícího prostředku, korigens chuti.Hořičiny obsažení v oddenku povzbuzují trávení, podporuje vstřebávání potavy, je žlučopudná, zabraňuje nadprodukci žaludečních šťáv, je proti překyselení žaludku, je proti dyspeptická.Droga 0.2-1.0 g . 0.2 g ve formě prášku nebo odvaru (150ml vody zalít dávku drogy, 5 minut vařit, scedit 10 minut po ukončení varu.) dvakrát denně jako chuť upravující prostředek. 1 g ve formě odvaru maximálně třikrát denně, jako projímadlo.

Používá se jako přísada do krev čistících čajů. Koupele se doporučují při revmatických bolestech z velkých listů. Obklady kašovité, z drceného a prohřátého listu se dávají na krajinu ledvin, při močových kaméncích. Tinktura z litů reveně 1 díl listů a 8 dílů pálenky se užívá po 8 dnech odstátí 3x denně čajovou lžičku před jídlem na nadměrné překyselení žaludku.Také se užívá jako zelenina.Některé druhy reveně jsou používány jako zelenina např. reveň kadeřavá (rebarbora). Při její konzumaci je také třeba dbát na omezení pro některé osoby vzhledem ke zdravotní dispozici.

Významné obsahové látky:
Atrachinony - aloe-emodin, emodin, chrysofanol a fyscion s jejich deriváty, třísloviny, šťavelan vápenatý.Není vhodná při poškození ledvin, pro malé děti, těhotné a kojící ženy. Obsahuje šťavelany, vyplavuje z těla vápník při nadměrném užívání.

Reveň je trvalka s velkými okrasnými listy. Vysazujeme ji jako solitérní rostlinu do polostínu a do vododržné půdy. V případě nedostatku vody klopí reveň listy. Reveň dorůstá do výšky 150 až 200 cm. Kvete od května do července růžovými, červenými nebo zelenobílými květy.

Při zpracování tohoto článku byly použity informace a foto z Kotvičníkové farmy Sedlecko manželů Janoutových. www.kotvicnikovafarma.cz

Potočnice lékařská (Nasturtium officinale)

2015-01-27T23:00:00+00:00

čeleď: brukvovitých (Brassicaceae)je velmi stará léčivá bylina její starší název zní řeřicha potoční.

Její pomocí se léčily kurděje - avitaminóza, nervové bolesti a horečka. Ze semen se připravovala hořčice a s přezimujících částí rostliny salát. Do kultury byla zařazena poměrně pozdě - kolem roku 1800. První plantáže se objevily v okolí francouzské Chantilly, později se začala pěstovat i v Rakousku. Do doby, kdy se začaly zavádět plantáže byla potočnice sbírána ručně na místech jejího přirozeného výskytu.

Potočnice je skoro již jakousi zeleninou, každopádně je salátem. Potočnice je klasickým základem každé polévky. Zamíchaná so salátu nebo na něm jako hezká ozdoba, například na salátu z rajských jablíček, potěší oko i chuť. Několik kousků společně s rybou nebo masem na talíři nebo servírovací míse jsou vrcholem rafinovaného pokrmu.

Ve Francii se jí potočnice jako salát nebo syrová zelenina, pokapaná citronem, přičemž právě citron dodává potočnici tu pravou pikantní chuť.Většina zahrádkářů nemá k dispozici tekoucí vodu, musíte proto pěstovat potočnici ve vlhkých truhlících nebo miskách, ale s odtokem,aby nezahnívala a dáte do stínu.

Poté co výhonky potočnice dosáhli délky 12 cm, mohou se poprvé řezat. Nejlepší listy na salát, který si sami vypěstujete, sklidíte v letních měsících. Můžete však pěstovat potočnici po celý rok.

Zelí sv. Patrika, jak ji lidé označují, ˝zázračná bylinka˝, jíž se po irském vzoru říkává také „zelí svatého Patrika“, je právě touto dobou, kdy se slaví výročí sv. Patrika, nejchutnější.

Hodí se pro organismus, který je znavený dlouhou zimou. Ten po ni pookřeje, protože potočnice je skutečně účinným oživovacím prostředkem. Sice se říká – co je zdravé, to není dobré, ale to neplatí o potočnici. Labužníci ji vždy ocení jako vynikající součást salátů i jiných dobrot.

Ale i přes její skvělé vlastnosti musíme být opatrní a to proto, že podávání čerstvých výtažků může vyvolat zánět sliznice močového měchýře. Proto se šťáva musí užívat jen velmi opatrně!Je to báječné ochucovadlo do polévek nebo pomazánek, sypaly se touto zelenou a zdravou krásou uvařené nové sloupané brambory svítící rozpuštěným máslem. Naseká se na chleba s máslem nebo na jakoukoli tvarohovou pomazánku a chutná výborně. Dokonce báječně dochutí i míchaná vajíčka, vajíčka uvařená na tvrdo nebo vejce do skla. Přidávejte do vařeného jídla v době po dokončení, abyste nepřišli o její vitaminové bohatství zbytečným vařením.

Tato bylina se dorůstá výšky od 30 do 90 cm. Květenství je tvořeno hroznem vrcholíků, květů bílé barvy se žlutými prašníky a semeníky i šešulemi 3 x delšími než širokými. Spodní lístky jsou trojčetné, horní jsou výrazně lichozpeřené, úžlabí spodních listů se mohou vyskytnout kořínky.

Za léčivku je považována, protože obsahuje hořčičné oleje, silice, hořčičinu a vitamín C.Ve volné přírodě se s ní můžeme setkat u pramenů, v příkopech v potocích s chladnou vodou a písčitým dnem, můžeme se s ní setkat i vysoko v horách.

Rostlina je vytrvalá, kvete od května do září.V Čechách a na Moravě je poměrně vzácná, poněkud hojnější je však již na Slovensku, kde je rozšířena od Bratislavy po Košice. Nejsevernějším evropským místem výskytu je Dánské město Gothland.

Potočnice je rozšířena na všech kontinentech vyjma Austrálii a Antarktidu.Podle českých zákonů patří potočnice lékařská mezi silně ohrožené druhy.

Při zpracování tohoto článku byly použity informace a foto z Kotvičníkové farmy Sedlecko manželů Janoutových. www.kotvicnikovafarma.cz

Prasečí uši (Cotyledon orbiculata)

2015-01-20T23:00:00+00:00

Výborný lék na bradavice a kuří oka.

Silné, masité, šedozelené listy se podélně rozříznou a umístí řeznou stranou na bradavice na 8 - 12 hodin denně, zajistí se leukoplastí. Nakonec se bradavice změkčí a pustí.

Jedná se o sukulentní keř s okázalými červenými květy na stonku až 60 cm vysoké. Listy jsou voskově bělavé.

Pochází z jihu Afriky, keř je až 1,5 m vysoký s listy nejrůznějších tvarů (obvejčité, čárkovité i okrouhlé na konci se špičkou či bez) a velikostí. Rovněž co se týče povrchu se připouští listy hladké i chlupaté.

Pěstuje se jako přenosná sukulentní rostlina, miluje slunná staniviště přes léto, na zimu se dává do bezmrazých prostor na světlé místo s omezenou zálivkou.

Při zpracování tohoto článku byly použity informace a foto z Kotvičníkové farmy Sedlecko manželů Janoutových. www.kotvicnikovafarma.cz

Papalo mexický koriandr (Porophyllum ruderale SSP. macrocephalum)

2015-01-06T23:00:00+00:00

Tato rostlina má vůni a chuť jako koriandr, jen je ještě silnější, koriandru pravému ale příbuzný není.

Je to letnička. Čím je rostlina starší tím je chuť silněší, mladé roslinky jsou jemné.Dorůstá až 2m ve své domovině v Mexiku, u nás tak 1m.

Používá se do polévek a dušených pokrmů čerstvý, na grilované maso, fazole a do salátů, stejně jako koriandr.

Papalo se nevaří, používá se pouze čerstvý nebo se přidá na poslední chvíli. Pokud jste milovníkem koriandru musíte ho mít!

Pěstuje se dobře na záhonu v běžné půdě na teplém místě i v nádobě.

Při zpracování tohoto článku byly použity informace a foto z Kotvičníkové farmy Sedlecko manželů Janoutových. www.kotvicnikovafarma.cz

Morušovník bílý (Morus alba)

2014-12-30T23:00:00+00:00

Moruše (Morus alba) – ovocný strom či velký keř příbuzný fíkům, dorůstající 10–15 m.

Od léta nese plody tvarem podobné ostružinám, barvy bílé, růžové nebo černé, 2–4 cm velké, šťavnaté, mdle nasládlé až sladkokyselé, velmi dobré chuti. Oblíbené jsou v čerstvém stavu nebo zpracované na kompoty, marmelády, víno, sirupy i sušené.
Léčivé při zácpě, srdečních a cévních chorobách.
Strom se hodí i pro větrolamy, netvarované živé ploty a aleje. Žádá teplou slunnou polohu, živnou hlubokou půdu, hodí se nižších a středních poloh, do vyšších jen na vhodná stanoviště. Semenáče bývají více mrazuodolné, plodí ale později než pravokořenné rostliny, nejdříve za 3-5 let po výsadbě.K léčbě se používají též listy, větvičky, kůra i plody.
Listy snižují hladinu tuku v krvi i krevní tlak, používají se při suchém kašli, a onemocnění horních cest dýchacích, při závratích, bolestech hlavy a krku i při zánětech spojivek. Doporučená denní dávka je 5-12g suché drogy ve formě odvaru a prášku.Větvičky zmírňují otoky, snižují krevní tlak, užívají se při artritidě, a svalových křečích, svědění kůže a otocích zvláště dolních končetin.

Doporučená dávka suché drogy je 10-30g suché drogy jako odvar nebo zevně ve formě obkladu.Kůra kořene tiší bolesti, léčí otoky, obličeje, snižuje krevní tlak, má antiseptické účinky, léčí dušnost a kašel.

Doporučená denní dávka je 10-15g suché drogy upravené jako odvar nebo prášek.Plodenství se užívají při nespavosti, při poruchách sluchu a zraku, např. Hučení v uších, při rozostřeném zraku, zarudlých a bolestivých očích, závratích, žízní, zácpě způsobené suchostí střev.

Doporučená denní dávka 10-30g suché drogy jako odvar nebo prášek.Jedná se o semenáče 30cm vysoké.

Při zpracování tohoto článku byly použity informace a foto z Kotvičníkové farmy Sedlecko manželů Janoutových. www.kotvicnikovafarma.cz

Bergamot-Monarda fistulosa Wild Bergamot

2014-12-23T23:00:00+00:00

Monarda, zavinutka, americká máta....

Květy voní po levanduli, používá se na čaj i jako koření na maso.

Tato rostlina roste volně ve východní kanadě a USA. Jedná se o mrazuodolnou trvalku, která se hodí i na ozdobu trvalkového záhonu.

V lidovém léčitelství je doporučována při bolestech hlavy, horečce, nachlazení, na dobré zažívání.

Je medonosná, milují ji včely i motýli.

Při zpracování tohoto článku byly použity informace a foto z Kotvičníkové farmy Sedlecko manželů Janoutových. www.kotvicnikovafarma.cz

Muchovník olšolistý (Amelanchier alnifolia)

2014-12-16T23:00:00+00:00

Amelanchier alnifolia – muchovník olšolistý, aljašská borůvka, rozinkový strom.

Může se též zapěstovat jako stromek. Od poloviny června bobule muchovníku dozrávají. Za slunečného počasí se sklízí na dvakrát. Když je chladněji, je sklizeň postupná.

Plody obsahují 8 - 12% cukru, organické kyseliny, třísloviny, až 1% pektinů, karotin, vit. C, B2 a také až 1000mg proc. anthokyanů, které jsou nově poznány jako aktivní činitelé v prevenci celé řady chorob a hlavně rakoviny. Dužina plodů je šťavnatá. Pro vyšší výtěžnost šťávy je výhodné, pokud se plody nechají po sklizni ještě asi 7 dnů přezrát. Pak se vylisuje až 80% šťávy.

Šťáva má nádhernou karmínovou barvu a v kombinaci s rakytníkem vytváří podle zastoupení celou barevnou škálu pro míchané nápoje. Z plodů může být zavařenina i kompot. Keř je samosprašný. Na zahradě stačí i jen jedna rostlina a dobře plodí. Průměrná úrodnost z jednoho keře je 8 - 12kg oválných tmavofialových bobulí s vysokým ojíněním. Bobule podle vzhledu snadno zaměníte s velkoplodými borůvkami.
Bobule jsou šťavnaté, sladké příjemné chuti.

Muchovník patří k nejrannějším medonosným rostlinám. Rozkvétá v dubnu a květy snesou jarní mrazíky až do mínus 5 - 7°C. Plody dozrávají od poloviny června do poloviny července. Muchovník roste dobře a zdravě v každé půdě a téměř není napadán chorobami a škůdci. I když bude růst a plodit bez jakékoliv péče, za dobrou péči a přípravu půdy se odvděčí vyšší úrodou a kvalitnějšími plody.

Mladé rostliny můžeme vysadit do jamek 60 x 60 x 60cm a zasypeme kompostem nebo vyrytou zeminou do níž vmícháme asi 400g cereritu. Rostliny vysadíme do úrovně kořenového krčku a dobře přišlápneme, zalijeme a přihrneme kyprou zemí.

Zálivka po výsadbě je nezbytná, aby rostliny dobře zakořenily. Pokud jsou dobře zakořenělé, snesou i dlouhé období sucha mnohem lépe než jiné ovocné druhy. Prvním rokem na jaře se výhony na keřích mohou seříznout na 1/3 délky, aby se keř lépe rozvětvil. Mohou se seříznout i v druhém roce, aby keř měl asi 10 - 15 výhonů. Po 3. roce, když muchovník začíná rodit, udržujeme výšku rostlin řezem na úrovni 2 - 2,5m, aby se plodnost rozložila po celé délce výhonu a nebyla jen na jeho vršku a také pro pohodlnou sklizeň. Pokud se na výhonech přestanou vytvářet nové, mladé výrůstky, keř se omlazuje tak, že vždy 1/3 výhonů ořežete na úrovni půdy (podobně jako u rybízu). U nás škůdci zatím netrpí.

Keř koření do hloubky až 140cm a kořeny se široce rozkládají až do dvojnásobku průměru kokruny, takže vodu i přihnojení spolehlivě najde.

Nejvyšší hodnotou muchovníku je jeho vysoká odolnost vůči zimě a ranné dozrávání plodů. Může být pěstován ve vyšších polohách i na krajním severeu, kde plodí a dozrává každoročně a kde jiné ovocné druhy nemohou růst a plodit.

V zimě snese i -40°C. Vysazené rostliny začnou plodit již 3. rok a to každoročně po dobu 40 - 50 let.

Při zpracování tohoto článku byly použity informace a foto z Kotvičníkové farmy Sedlecko manželů Janoutových. www.kotvicnikovafarma.cz

Maca - řeřicha peruánská (Lepidium meyenii)

2014-12-02T23:00:00+00:00

Tato rostlina bývá označována také jako peruánský ženšen či peruánská viarga.
Je známá především pro své afrodiziakální účinky. Rostlinu pěstovali již staří Inkové a měli ji za svatý pokrm, především ji pěstovali pro královskou rodinu a vojsko. V Peru je pěstuvána v Andách v nadmořských výškách až 4500m.n.m. Španělští vojáci při dobívání měst Inků měli zakázáno macu pojídat, aby nedocházelo ke znásilňování indiánských žen.
Zvyšuje libido u mužů i žen U mužů zvyšuje potenci a zkvaitňuje erekci. Zvyšuje plodnost u žen i u mužů po alepoň 3 -4 měsíčním užívání zvyšuje kvalitu a životaschopnost spermií. Obsahuje jod a proto je také dobrým regulátorem činnosti štítné žlázy i ostatních žláz s vnitřní sekrecí.Pomáhá obnovovat fyzickou i intelektuální svěžest, podporuje imunitu a proto je také vhodné ji podávat i při nádorových onemocněních, pacienti lépe snášejí tuto těžkou léčbu.

Je mimořádně vhodná v geriatrii, oddaluje příznaky stárnutí, zabraňuje osteroporóze, zejména u žen. Tlumí nervoziru a úzkost, duševní vyčerpanost, pozitivně ovlivňuje růst a hojení kostí. Má protirevmatické účinky, snižuje krevní tlak, tlumí kašel, léčivě působí při bronchitidě.Nejsou známé žádné kontraindikace, ale vzhedem k tomu, že droga ovlivňuje pohlavní hormony, není vhodné ji podávat dětem, těhotným a kojícím ženám.

Užívá se prášek ze sušených hlíz, doporučují se 1-2kávové lžičky denně.Rostlina připomíná malou řepu nebo ředkvičku, vytváří pod zemí hlízu, nadzemní lístky jsou peřenodílné s rozstřepenými okraji, listy vyrůstají z přizemní růžice. Hlízy řeřichy peruáské jsou různé barvy světle žluté, fialové až bělorůžové. Velikost hlíz je v domovině 8cm široká a až15cm dlouhá, v našich podmínkách jsou o něco menší.

Pěstování v našich podmínkách ještě není moc ozkoušené. Je to dvouletka, na jaře se vysadí sazenice na záhon, na podzim se může sklidit a užívat. Přes zimu by mohla zamulčovaná přezimovat. V druhém roce vykvétá, semena velmi snadno klíčí, sazenice se předpěstovánají doma nebo ve teplém skleníku a po mrazících se vysazuje ven. Pro jistotu bych raději doporučovala ji zimovat v chladnějším mrazuprostém prostředí květináči. Půdu humozní, úrodnou.

Při zpracování tohoto článku byly použity informace a foto z Kotvičníkové farmy Sedlecko manželů Janoutových. www.kotvicnikovafarma.cz

Máčka ladní (Eryngium campestre)

2014-11-25T23:00:00+00:00

Čeleď: Daucaceae – mrkvovité.

Je to stará léčivá rostlina, používaná hlavně ve středověku v 16 a 17. stol.se užívali kořeny hlavně kandované, byly používány jako afrodisiakum, užívaly je i starší lidé se "ztrátou životní síly" a na dušnost.
Masité kořeny vykopané na podzim nebo na jaře se vařily nebo pekly, chutnají jako pečené kaštany. Nať se sbírá začátkem léta.
Droga má v mnohých smětech razantní účinky. Podporuje vykašlávání, i v těžkých stavech, je výrazně močopudná, rozpouští močové kameny, má proti zánětlivé účinky v močových cestách i v prostatě, na hypertrofii prostaty ale příliš nepomáhá.
Má afrodisiakální účinky, především ve formě vinného macerátu - mužského vína (na 1l ryzlinku nebo vlašského vína se dá 60g sušené natě nebo kořene máčky, 50g rozmarýny a 10-15g koření hřebíčku, nechá se macerovat při pokojové teplotě za občasného protřepání 8dní, pak se zfiltruje a uschová v chladu, v lednici vydrží i 3 měsíc), to užívá 0,5 - 1dcl před ""potřebou"" a ještě jednou tolik po ní, v žádném případě více!!!
Tohle je recept ze Zentricha, osobní zkušenost nemáme....Neužívá se v těhotenství a kojení. Neužívat dlouhodobě. Je také dobrou rostlinou pro včelky.

Máčka ladní je nižší vytrvalá bylina. Květy jsou složeny v okolíky s asi padesáti květy, vyvíjí se ale pouze několik dvounažek, které se v době zralosti rozpadají. Nažky jsou v obrysu oválné, na hřbetní straně vypouklé, na břišní ploché. Na vrcholu jsou dva až tři ostnité kališní cípy, na břišní straně jen velká jizva po spojení obou nažek a dva dlouhé sličné kanálky. Oplodí je matné, na hřbetní straně porostlé vzhůru obrácenými šupinovitými útvary. Nažky jsou světle hnědé, siličné kanálky tmavší, šupiny bílé. Nažka je asi 4 mm dlouhá a 1,5 mm široká, kališní cípy jsou dlouhé asi 4 mm.

Mezi naší květenou vyniká máčka exotickým zjevem. Je to světlomilný druh, roste hlavně v teplých oblastech na mezích, úhorech, pastvinách, suchých paloucích, při cestách a na stráních.Na záhonku bude jistě ozdobou.
Je to mrazuodolná trvalka.

Při zpracování tohoto článku byly použity informace a foto z Kotvičníkové farmy Sedlecko manželů Janoutových. http:/www.kotvicnikovafarma.cz

Ledebouriela rozkladitá (Saposhnikovia divaricata)

2014-11-11T23:00:00+00:00

Kořen této léčivky z TČM se užívá při bolestech hlavy z nachlazení, chřipce, horečce, nočním pocením, revmatismu, bolestech kloubů, a svalů, při křečích končetin, při hypertenzi, anemii, nemocech jater. Užívá se 3 - 10 g suché drogy a to ve formě odvaru, prášku.

Plody se užívají při nechutenství, nemocech zažívacího traktu, astenii a mají tonofikační účinky. doporučená denní dávka 2 - 4g suché drogy v odvaru nebo prášku.Obsahové látky v kořenu jsou triterpenoidy (cimifugin), kumariny (anomalin, xanthotoxin, scopoletin, psoralen, bercapten, impetorin), steroidy (beta - sitosterin. Nať má především silici, kumariny, flavonoidy, třísloviny).Plody obsahují hlavně flavonoidy a kumariny.

Viceletá mrazuodolná rostlina, dorůstá výšky 20-60cm s tlustým vertikálním kořenem. kořen je na povrchu žlutohnědý, na řezu žlutý, sladkohořké chuti. Lodyha jr žebrovaná, vzpřímená. Peřenodílné listy s krátkými řapíky. Květenstvím je okolík s velkým počtem bílých květů.Roste na štěrkovitých dvazích v podrostu keřů, v březových lesích. řídčeji na rumištích, loukách a v údolích řek na suchých a světlých místech. ozšířena je hlavně v severovýchodní a severní Číně, Mongolsku a Koreji, v Rusku na východní Sibiři a v Amurském a Přímořském kraji.

Při zpracování tohoto článku byly použity informace a foto z Kotvičníkové farmy Sedlecko manželů Janoutových. www.kotvicnikovafarma.cz