Dobrý den,

chtěla bych Vás poprosit, pokud by to bylo možné o radu. Ve středu 10.října jsme vezli mého otce 61let do znojemské nemocnice, protože nemohl na pravou ruku.Tam si ho nechali na podezření na mozkovou mrtvici. Za týden později jsme se za ním s mamkou stavili jako každý den. Už ten týden měl jít domů, ale vše bylo jinak. Ráno se třásl a byla mu hrozná zima, tak zavolal sestřičku a ta pověděla,že je mu zima z kanyly,kterou mu zapomněli vytáhnout.Hodila na něj další deku a odešla. Státem jsme se domluvili jako vždy ať večer zavolá.
Zavolal o hodinu později, než měl a do telefonu vůbec nic neříkal a tak jsme s mamkou trnuli strachy co se vlastně děje a tak mu mamka řekla, že to položí a zavolá do nemocnice,ať se jde za ním někdo podívat, že se něco děje. Byla tam paní doktorka,která řekla,že během dne prodělal silnou mozkovou příhodu,že je ochrnutý na půl těla a nemluví.
Na druhý den jela mamka s bratrem do nemocnice a nechali si zavolat primáře.Ten jim řekl,že by měl jet do Brna na operaci, že se mu to stalo z důvodu ucpané krční tepny a že to bude urgovat. V pátek mamka volala do nemocnice primářovi co a jak. Ten řekl, že do Brna jet nemůže,primář v Brně ho tam prý nechtěl přijmout z důvodů teplot a že to pošle písemně. Každý den jezdíme za tátem i přes to, že mamka chodí do práce a já do školy. Dřív než večer se tam nedostaneme.
Mluvili jsme s jeho ošetřujícím lékařem a ten řekl, že operaci je už zbytečná,protože krční tepna je ucpaná úplně. Ptali jsme se jej,jestli to nebude horší protože o něj máme strašný strach. řekl, že už to horší být nemůže,jen kdyby třeba chytil zápal plic. Ale že na to nemáme ani myslet.V pátek jsme byli u táty a byl přeložený na pokoji,kde je sám.A byli tam otevřená okna a strašná zima. Tak jsme to museli pozavírat a sestřičce se to ještě nelíbilo.Vůbec se nám nelíbí ten přístup k pacientům ani k příbuzným.
Vůbec nevíme, co máme dělat. Včera jsme mluvili s primářem,ten asi ani nevěděl o čem hovoří. Každý nám řekne něco jiného. Zeptali jsme se ho na zdravotní stav táty a tak pověděl, že je to pořád stejné a že čeká na nějaký dopis z Brna, že ho tam ještě dát nemohou,ale byli jsme z toho zmatené,protože lékař řekl úplně něco jiného… přišlo nám jako bychom primářeobtěžovali..Ještě řekl, že ho dají do LDN, protože na rehabilitacích není prý místo.Ale my si nepřejeme, aby ho do nějaké LDN dávali..Primář nás odsekl a stejně jsme se nedozvěděli skoro nic.
Nemáme dobrý pocit z toho, že v té nemocnici je… máme podezření na to, že oni pochybili.Pořád trneme strachy co se tam s ním děje.Oni s ním zacházejí jako by byl už úplně odepsaný, ale my když za ním přijdeme, tak vidíme, že se snaží… všechno vnímá a rozumí. Snaží se s námi komunikovat...když jsme se ho zeptali jestli s tou rukou cvičí tak ukázal, že ano a také ukazoval jak. Mohlby jste nám pokud je to možné dát nějaké rady? Strašně špatně to nesu, neumím si život bez něj představit..

Mockrát děkuji za odpověď.

 

Dobrý den,

náš děda včera utrpěl rozsáhlou mozkovou příhodu, a tak snáníme informace.

Leží nyni na JIPce v Benešově. Pochází z Vlašimi.

Proč to píšu - je nám jasné, že bude nyní nutné zajistit tak po 10 dnech převoz do kvalitního rehabilitačního zařízení, pokud možno v okolí.

Jaké byste nám doporučil?

Děkuji za jakékoli rady jak včasnou rehabilitaci zajistit.

Dobrý den.

Pane Dohnálek, nemáte zkušenosti s centrem Adeli v Piešťanech u známých po CMP? Zkoušela jsem zajistit pro mého bratra Jiřího Sotonu, o kterém jsem před časem psala. Bohužel se nám zatím nepodařilo sehnat potřebnou částku.

Chtěla jsem alespoň zajistit a využít hyperbarickou kyslíkovou terapii v Pardubicích, avšak musíme mít doporučení od neurologa. Ten s touto léčbou nemá žádné zkušenosti, sám ji u nikoho neaplikuje a tedy ani tudy cesta nevede. Nemám s doktory dobré zkušenosti už od počátku našeho zdravotního problému.

Centrum Adeli jsem myslela, že by nám mohlo pomoci s jemnou motorikou. Již dávno máme pohyb v pravé ruce, ale nemůžeme rozhýbat prsty. Bratr chodí i o čtyřboké berli, ale musíme ho držet na pravé straně. Sám ne.

Udělali jsme mnoho, bratr se sám posadí, oblékne, přesedne na invalidní vozík, v bytě si přejede. Chodí s dopomocí. Je to krásné, na to, jak to s námi v začátku bylo. Avšak stále je nutný dohled a dopomoc asistence. Ráda bych docílila soběstačnosti, myslím, že k tomu již nemáme daleko.

Poradíte?

Přeji hezký den.

Dobrý den,

jistě Vám píše mnoho lidí své příběhy a žádá Vás o radu či pomoc. Chtěla bych se s naším příběhem k nim připojit. Naší rodinu zasáhla rána 6.6.2012, kdy tchán (68 let) prodělal dle lékařů těžkou mozkovou mrtvici. První dny ležel na JIP v Písku, po týdnu navrhli převoz do nemocnice v Českých Budějovicích s tím, že jsou zde lepší rehabilitační oddělení a obvodem sem spadá. V Českých Budějovicích však po vyšetření CT nedávají šance na zlepšení. Tchán má ochrnutou levou polovinu těla, dle lékařů velkou spasticitu v ruce a noze a poškození mozku (prý se nedokrvuje polovina mozku). Nedokážeme se s touto situací vyrovnat a smířit. Tchán byl velice aktivní člověk, nikdy si na nic nepostěžoval, žil prací na zahradě, chodil do lesa kácet stromy, prakticky se nezastavil a žil pro svá vnoučata. Pořídili jsme si knihu Rehabilitace po cmp a denně chodíme do nemocnice s tchánem cvičit, pozasujeme ho, ale neudrží vůbec tělo v rovnováze, vzhledem k tomu, že má velkou sílu v pravé ruce, vše nahrazuje pravou stranou a tím levá ochabuje ještě víc. Chodíme k němu z levé strany, všechny nás poznává, ale neví co se mu stalo, nechápe, že je v nemocnici ochrnutý, někdy je zmatený, každý den chce pantofle a jít domu, ale když se zeptáme jak půjde, nedokáže odpovědět. Včera jsme hovořili s rehabilitační sestrou a dle ní také nemá šance ani na to,že by někdy chodil, prý spasticita ruky je velká takže ruku víceméně jen protahuje a nedá se stimulovat a prý čím více rozhejbeme nohu bude větší skřivení ruky, nedává mu šance ani na chození, že prý budeme rádi za vozík a speciální lůžko. Ptali jsme se na lázně nebo rehabilitační středisko, ale to také v tomto stavu nedoporučují. Až se uvolní místo, přeloží ho na oddělení LDN v Českých Budějovicích. Četla jsem Váš příběh, že Vám také lékaři nedávali šanci na uzdravení, ale Vy jste měl v sobě sílu a chuť se uzdravit, proto nevíme jestli tchán je schopen si to vůbec někdy uvědomit a chtít. Denně ho aktivujeme, že musí, že na něj čekáme, ale když pak slyšíme prognózy lékařů, srazí nás to a ztrácíme naději i když neuběhl ani měsíc od té události. Nedokázal byste nám poradit co dál, poradit nějaká rehabilitační centra pro těžké případy s mozkovou mrtvicí, snažit se a nevěřit lékařům?

Děkuji za Vás čas a jakoukoliv radu.

Jana

Jsem po operaci mozku (kavernom), celá operace byla v pořádku, až na konec jsem ochrnula na pravou stranu těla a samozřejmě jsem pravák.Takže jsem neměla přímo CMP, ale téměř to samé. Bude mi 25 let, takže v takovémto mládí mám velkou šanci se z toho dostat. Operace byla na začátku října a už jsem opravdu měla dost pokroků. Byla jsem na rehab. oddělení právě ve Střešovicích, poté v nemocnici v Ostrově. Teď celý únor v Janských lázních a 2. dubna mám nástup do Kladrub. Mám trošku obavy, protože spousta lidiček v lázních mi říkalo, že už také byly v Kladrubech, ale né moc spokojení. Lidé označení spinálkou (nebo tak nějak) tam mají prý opravdu hodně rehabilitací, ale ti ostatní měli jen 2x, 3x denně. Jsem díky bohu optimistka a stále s tím chci bojovat, ten první rok je podstatný. Mohla bych cvičit od rána do večera, ničemu se nebráním. Mám tedy strach, jestli toho budu mít v Kladrubech dost.
Dále mě také trápí, že až se vrátím domů, už jen těžko budu něco dělat, protože pojišťovna už mi letos nic neuhradí. Cvičím sice i doma autocviky, ale to není to podstatné a zlepšovací. Slyšela jsem, že je potom možnost kontaktovat nadace.
Opravdu jsem silná, nejraději bych ale měla rehabilitace stále, dokud se z toho nedostanu. Myslím, že kdybych to měla v kuse, určitě bych už tak za půl roku byla celkem v pořádku. Mám teď opravdu spoustu pokroků, takže to chce na tom stále pracovat a nepřestat s tím. Nevím tedy co ještě bych si mohla vyžádat, peněz teď bohužel tolik nemám, abych si sama něco hradila. Poradíte mi?

Markéta

 

Dobrý den pane Dohnálek,
touto cestou Vás kontaktuji a prosím o radu v souvislosti s prodělanou ischemickou cmp u mého otce minulý týden ,r.1942.
Bohužel ve dvou fázích, přičemž po druhé zůstal nehybný na levou stranu těla. Psychicky je v pořádku, čte. Ale s končetinami nehne, jen cítí dotek nebo tlak, slabě ,,bolest,, .Nemůže dobře polykat, ale jí.
Mám samozřejmě zájem a usiluji o RHO-péči ihned po ukončení hospitalizace, avšak všude jsou velmi dlouhé čekací lhůty i 8 týdnů.
Je dle Vás lepší začít s rehabilitací ihned? nebo se musí pacient v mezidobí na LDN nebo jinde zotavit? tak mi to bylo řečeno, ale z jiných stran vím, že se začíná co nejdříve. Otec je vitální člověk a věřím v jeho postavení na nohu, alespoň tak ,aby mohl čelit hygienickým nácvikům jako WC a ev. o holi kousek došel. Myslíte si ,že v jeho věku to je reálné?
Existuje nějaký informační servis o RHO a jejich volných kapacitách?
Jsme z Karlovarského kraje, ale je vcelku jedno kde by RHP byla. Nyní usiluji o umístění do Ostrova nad Ohří.

Jsem Vám velmi zavázána za jakoukoliv radu a odpověď.